Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
Nová učitelka zeměpisu měla první hodinu ve třídě, před kterou se třásli i zkušení profesoři. Po zvonění se ostatní pedagogové shromáždili ve sborovně a tipovali, kolik minut vydrží. Ale třída zůstala zavřená až do zvonění a potom začali na přestávku vycházet podezřele klidní a zamyšlení žáci, někteří dokonce mířili rovnou do knihovny.
Ostatní učitelé začali ze zeměpisářky tahat, jak toho dosáhla, až jim to nakonec prozradila: „Nejprve jsem je ohromila a potom zaúkolovala.”
„A to jak?” vyzvídají profesoři.
„Když jsem vešla do třídy, pozdravila jsem je: Ahoj kreténi! A oni zůstali stát s otevřenými hubami. Tak jsem se jich zeptala: Víte, co je prezervativ? Ano. A umí ho někdo natáhnout na glóbus? Jenže nikdo nevěděl, co je to glóbus, tak to začali zjišťovat.”
-
+


15. 12. 2011